O projektu‎ > ‎

Zdůvodnění projektu


Následující text tvoří úvod publikace Výživa dětí - Od zavedení nemléčných příkrmů do konce batolecího věku (ke stažení zde (PDF; 2,5MB)). O publikaci dále hovoří přední čeští i slovenští odborníci na této stránce


Současný stav dětské výživy v České republice a Slovenské republice

V průběhu května až července roku 2010 v České republice a v únoru až březnu 2011 na Slovensku proběhl unikátní průzkum [1] stravovacích zvyklostí dětí ve věku 0-3 roky. Poradenské centrum Výživa dětí, které průzkum realizovalo, zjistilo velice zneklidňující informace: jídelníčky už těch nejmenších velmi často nejsou v pořádku. 

Klíčové problémy a nejčastější chyby ve výživě

Při vyhodnocování stravovacích zvyklostí byla provedena energetická a nutriční analýza  [2] pětidenních záznamů stravy a zhodnocení dotazníku týkající se obecných zásad stravování. Děti byly rozděleny do 3 kategorií dle věku: 6 - 12 měsíců, 13 - 18 měsíců a 19 měsíců a více. Podle nich pak byly údaje vyhodnocovány.
Již v nejmladší věkové kategorii byl, na základě výsledků průzkumu, zjištěn zvýšený energetický příjem u podstatné části slovenských dětí (u více než 60 %), u střední věkové kategorie je situace v obou zemích srovnatelná (u zhruba 32 %). Na Slovensku je překvapivý výrazný sestupný trend v závislosti na věku. Energetickou hodnotu jídelníčku v nejvyšší věkové kategorii překračovalo 14 % dětí, zatímco v České republice to bylo téměř 59 % dětí.

Vyšší než doporučovaná energetická hodnota může kromě jiného souviset  také s  konzumací sladkostí, cukru a slazených nápojů. Konzumace těchto potravin byla v průzkumu co do kvantity i kvality také sledována. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, konzumace některých z nich je velmi častá už v nejnižší věkové kategorii. 

Tabulka 1: Počet dětí, které konzumovaly danou potravinu/skupinu potravin (v procentech)[3]

 

6 - 12 měsíců

13 - 18 měsíců

Více než 19 měsíců

ČR

SR

ČR

SR

ČR

SR

sladkosti

50,0

47,2

68,4

50,0

86,1

76,2

slazené nápoje

0

0

00

4,3

16,3

00

cukr

13,5

22,2

28,9

21,7

60,5

19,0


Z výsledků můžeme vyčíst, že problém u dětí netvořily slazené nápoje, ale zejména sladkosti, které dostává až 50 % dětí do jednoho roku věku a v nejvyšší věkově kategorii už sladkosti byly součástí jídelníčku ve více než 86 % dětí v Česku a ve více než 76 % dětí na Slovensku! V Česku je navíc také nezanedbatelná konzumace cukru, zejména u dětí v nejstarší hodnocené věkové kategorii. Nadbytek sladkostí, potažmo energie, je velice rizikový s ohledem na vznik nadváhy a poté i obezity, která se bohužel nevyhýbá ani dětem, přičemž počet dětí s nadváhou a obezitou stále roste. Obezita se stává nejen estetickým, ale především celospolečenským zdravotním problémem. S rostoucí hmotností se zvyšuje riziko chronických onemocnění, jako jsou např. hypertenze (vysoký krevní tlak), ischemická choroba srdeční, dyslipidémie (poruchy metabolizmu tuků), diabetes mellitus (cukrovka), metabolický syndrom.

Naprosto tristní jsou výsledky týkající množství sodíku v dětském jídelníčku.[4] Jeho příjem v obou zemích s věkem narůstá a v nejvyšší sledované věkové skupině už mají nadbytečný příjem sodíku téměř všechny děti! Přesná procenta dětí, u kterých byl zjištěn nadbytek sodíku, ukazuje následující tabulka:

Tabulka 2: Počet dětí, u kterých byl v dané kategorii zjištěn přebytek sodíku (v procentech)[5]

 

6-12 měsíců

13-18 měsíců

Více než 19 měsíců

ČR

SR

ČR

SR

ČR

SR

sodík

80,0

80,6

94,7

89,3

100,0

90,5


Důležité je v této souvislosti zmínit také fakt, že nadbytek sodíku ve stravě některých dětí byl až čtyřnásobný![6] Tím je položen základ velmi špatnému trendu, který značně negativně působí na zdravotní stav dětí. Zátěž pro srdce a celý kardiovaskulární systém, a také pro ledviny je zpravidla tak velká, že už u dětí školního věku lékaři často diagnostikují vysoký krevní tlak a jiné nežádoucí faktory, zakládající podmínky pro vznik závažných srdečně-cévních onemocnění v dospělosti. Diagnózy, které se dříve objevovaly v pokročilém dospělém věku, se tak přesouvají do stále nižších věkových skupin. Nepřekračovat množství soli za den je proto více než žádoucí. Kromě omezování potravin, na kterých je sůl na první pohled patrná, je také vhodné sledovat informace na obalech výrobků a dávat pozor na tzv. skrytou sůl.

Velkým nešvarem je např. častá konzumace přesoleného pečiva, které mnohé děti dostávají již od kojeneckého věku. Později se k pečivu přidávají ještě uzeniny, sýry, solená másla a jiné potraviny, které mají obsah soli většinou tak vysoký, že jen jedna jejich průměrná porce pokryje celodenní doporučenou dávku soli.

České a slovenské děti jsou na tom špatně i s konzumací zeleniny. Jedná se přitom o potraviny, které mají mít v jídelníčku dětí své nezastupitelné místo. Jsou důležitým zdrojem vitaminů, minerálních látek a stopových prvků a pro děti v tomto věku také zásadním zdrojem vlákniny. Množství alespoň 1 porce (50 g) denně se ukázalo pouze u slovenských dětí ve věku 13-18 měsíců. U ostatní kategorií jak u českých, tak u slovenských dětí bylo množství zkonzumované zeleniny pod 1 porci za den, přičemž nejstarší sledovaná kategorie měla příjem zeleniny nižší než kategorie předchozí. S přibývajícím věkem tedy příjem zeleniny klesal!!![7]

Výsledky průzkumu pro ČR a SR

Výsledky unikátního průzkumu ukázaly zcela zásadní nedostatky v jídelníčcích nemenších dětí, které bychom mohli shrnout následujícím způsobem:

  • Nemalé procento dětí přijímá více energie, než je doporučováno - u slovenských dětí je to nejčastěji ve věku 6-12 měsíců (61,1 %), u českých dětí ve věku 19 měsíců a více (58,8 %)
  • U dětí byl zjištěn zvýšený příjem sodíku minimálně v 80 % případů ve všech sledovaných věkových kategorií
  • Nejméně 47 % dětí všech věkových kategorií konzumuje sladkosti, nejvíce české děti v nejstarší sledované věkové kategorii (86,1 %)
  • S výjimkou jedné kategorie slovenských dětí (13-18 měsíců) nebyl naplněn doporučený příjem zeleniny.

Tento unikátní průzkum ukázal řadu nedostatků v jídelníčcích těch nejmenších dětí, a to i v době, kdy nejen v odborných, ale i laických kruzích hovoří o tom, že správná výživa již od takto útlého věku sehrává důležitou roli nejen při správném růstu a vývoji, ale také ve formování správných stravovacích návyků a ve vytváření základu pro dobré zdraví v dospělosti.

Změna těchto nepříznivých čísel v pozitivnější, je v rukou rodičů, ale také zdravotníků, kteří přichází s rodiči do styku, sester, lékařů a nutričních terapeutů, kteří se s rodiči a dětmi setkávají při své každodenní práci. 


[1] Průzkum byl proveden na 150 respondentech z ČR a 150 respondentech ze SR.
[2] Jako referenční hodnoty byly v průzkumu použity hodnoty z následujícího zdroje: Výživové doporučené dávky (DACH) - Referenční hodnoty pro příjem živin
[3] Poradenské centrum Výživa děti: Porovnání hodnot zjištěných průzkumem v České republice a na Slovensku – vybrané ukazatele (tiskové setkání „Sůl nad zlato – rozhodně ne!“)
[4] Pozn.: Obsah sodíku úzce souvisí s konzumací soli. Množství sodíku můžeme vypočítat z množství soli a naopak: 1 g soli = 0,4 g sodíku vs. 1 g sodíku = 2,5 g soli
[5] Poradenské centrum Výživa děti: Porovnání hodnot zjištěných průzkumem v České republice a na Slovensku – vybrané ukazatele (tiskové setkání „Sůl nad zlato – rozhodně ne!“)
[6] V kategorii 6-12 měsíců byla spotřeba sodíku 330,55 mg v ČR a 547,49 v SR oproti doporučovaným 180 mg, v kategorii 13-18 měsíců 897,62 mg v ČR a 880,74 mg v SR oproti doporučovaným 300 mg a v kategorii 19 měsíců+ bylo množství sodíku v jídelníčku dětí v množství 1270,46 mg v ČR a 1139,73 mg v SR, přičemž doporučení je 300 mg sodíku na den.
[7] Poradenské centrum Výživa děti: Porovnání hodnot zjištěných průzkumem v České republice a na Slovensku – vybrané ukazatele (tiskové setkání „Sůl nad zlato – rozhodně ne!“)


Následky nevhodné stravy v dětském věku v souvislosti s parametry hodnocenými v průzkumu

Z průzkumu vyplynuly důležité skutečnosti, o kterých víme, že se mohou odrazit ve zdravotním stavu dětí, ale svou roli sehrávají i v dospělosti. Již v batolecím věku se utváří stravovací návyky dětí, které významně ovlivní stravování v budoucnu. A správné stravování je základem prevence řady onemocnění, které v dnešní době trápí jak Čechy, tak Slováky. 

Význam zdravého životního stylu

Zdravý životní styl (v čele se stravovacími návyky a pohybovou aktivitou) se významně podílí na prevenci např. některých nádorových onemocnění či onemocnění srdce a cév. Ta jsou v Evropě nejčastější příčinou úmrtí.  Nemoci oběhové soustavy v České republice způsobují více než 50 % všech úmrtí[1], na Slovensku těmto chorobám podlehne 2,5x více lidí, než činí průměr v zemích EU[2]. Jednotlivé rizikové faktory, které se na vzniku srdečně-cévních onemocnění podílí, jsou v Česku i na Slovensku také velice časté. Českých léčených diabetiků už je více než 780 000[3], optimální hmotnost nemá v Čechách každý druhý dospělý. Hladinu cholesterolu nemá v pořádku téměř 70 % Čechů, stoupá výskyt hypertenze, kterou na Slovensku trpí 42 % lidí, u osob nad 60 let se vyskytuje u více než 65 % osob[4]. Chybou by bylo domnívat se, že to jsou problémy týkající se starší, maximální
střední generace. My už dnes víme, že výše uvedené rizikové faktory můžeme pozorovat i u dětí.


Nadváha a obezita u dětí

Potvrdila to i nedávná studie organizovaná Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost. Ta probíhal po dobu jednoho roku v ordinacích praktických dětských lékařů z celé České republiky. (Studie probíhala dotazníkovou formou, dotazníky byly vyplňovány v průběhu preventivních prohlídek). Do průzkumu[5] bylo zařazeno celkem přes 4 000 dětí ve věku 5, 13 a 17 let, přičemž byly děti rozděleny přibližně na polovinu co do pohlaví. U těchto dětí byly hodnoceny, mimo jiné, hodnoty BMI, cholesterolu (na základě rizikové rodinné anamnézy) a krevního tlaku.

Tabulka 3: výskyt nadváhy a obezity u dětí

 

5 let

13 let

17 let

celkem

 

chlapci

dívky

chlapci

dívky

chlapci

dívky

Nadváha nebo obezita

10,9 %

14,5 %

21,2 %

16,5 %

16,7 %

15,9 %

16,4 %

 

U téměř tisícovky dětí (25 % dětí z celého vzorku) byl v rodinné historii zjištěn výskyt ischemické choroby srdeční a zvýšené hladiny cholesterolu v krvi (hypercholesterolémie). 61 % z těchto dětí mělo hladinu cholesterolu zcela normální (do 4,4 mmol/l), 28 % dětí mělo hladinu zvýšenou (do 5,2 mmol/l) a u 11 % dětí byla hladina cholesterolu v krvi vysoká (vyšší než 5,2 mmol/l. Zvýšená nebo vysoká hladina „špatného“ LDL cholesterolu byla zjištěna u 46 % dětí.

Zvýšenou nebo vysokou hodnotu krevního tlaku mělo 8 % dětí. Největší počet dětí s hypertenzí byl
ve skupině třináctiletých (11 %), u sedmnáctiletých dorostenců se tento počet nepatrně snižuje (na 8 %).

Tyto zjišťované faktory, které jsou samy o sobě chorobami, označujeme jako tzv. ovlivnitelné.
A ukázalo se, že až z 80 % mohou za výskyt nemocí srdce a cév právě tyto ovlivnitelné rizikové faktory. Společným jmenovatelem v jejich ovlivnění je opět naše životospráva, tedy stravovací návyky, pohybová aktivita a míra stresu. Také je prokázáno, že předcházení problémům je ve všech směrech výhodnější, než je později léčit. 

Rodiče mají tedy ve svých rukou zdraví nejen své, ale i svých dětí, na jejichž stravovacích návycích se velice významně podílí. Ne nepodstatnou roli mohou sehrát i lékaři a sestry, jejichž každodenní prací je péče o rodiče a děti. Je na jejich péči a úsilí, aby výsledky obdobných průzkumů byly daleko příznivější.


[1] Zdravotnická ročenka ČR 2009
[2] Zdravý životný štýl – cesta k prevencii ochorenia srdca a ciev, Bratislava 2010
[3] Zdravotnická ročenka ČR 2009
[4] Zdravotnická ročenka SR 2008
[5] Průzkum organizovaný Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost, který probíhal po dobu jednoho roku (2008) v ordinacích praktických dětských lékařů z celé České republiky

Comments